Ty z Vás, kdo mají sklony k nerozhodnosti a neustálému váhání, co je správné, víte, jak to komplikuje život. Pojďme si nerozhodnost více přiblížit a říci si pár tipů, jak s ní pracovat.
Co není nerozhodnost
Potřebují více času
Mezi nerozhodné se často mylně řadí i ti, kterým rozhodování pouze trvá déle. Představte si situaci, kdy stojí tři děti a jsou jim nabídnuty dvě možnosti: „dáš si čokoládu nebo puding?“. Dvě děti bleskově odpoví a to třetí stojí a uvažuje. Když do několika vteřin neodpoví, zeptá se jej dospělý ještě jednou a dítě zvolí puding. Pak si s pudingem sedne a kouká na dítě, které zvolilo čokoládu a dál přemýšlí. V tu chvíli má dvě možnosti. Přizná, že změnilo názor s tím, že není jisté, jaká bude reakce nebo to vzdá a dojí svůj puding s tím, že už je pozdě na změnu volby. Samozřejmě se může s druhým dítětem domluvit, že mu za pásek čokolády nechá kousek pudingu a budou na tom dobře obě strany, ale to už je vyjednávání. Zůstaňme u toho momentu, kdy dítě číslo tři by nakonec zvolilo čokoládu, kdyby mělo dost času si to promyslet. Jsou to častěji introverti, kteří potřebují na rozhodnutí více času, potřebují v duchu zvážit různé možnosti, popřemýšlet si nad důsledky jednotlivých možností a pak se rozhodnou. V tu chvíli se už k dané věci nepotřebují vracet a dokážou Vám svoji volbu s jistotou vysvětlit a zdůvodnit ji. Pokud je takový člověk od malička veden k tomu, aby se rozhodoval rychle a za své „pomalé rozhodování“ si vyslouží nálepku „nerozhodný“, může se snadno stát, že se naučí rozhodnout se jakkoliv, jen aby druzí zmlkli a dali mu už pokoj. Zvolí cokoliv, ale bohužel ne vždy to, co by chtěl.
V takovémto případě se o nerozhodnost nejedná. Jedná se o přehnané nároky okolí a přehnaný stres, kterým vyvíjí tlak na něčí rychlé rozhodnutí.
Mám málo informací
Stejně tak se nejedná o nerozhodnost v případě, že jste tlačeni k rozhodnutí okolnostmi nebo lidmi okolo Vás, ale na rozhodnutí nemáte dostatek informací. To jsou velmi časté situace zejména dnes, kdy je přehršel všeho a máte se rozhodovat často s minimem informací. V takových případech je dobré odložit rozhodování na chvíli, kdy si zjistíte, co potřebujete nebo se poradíte. Ať už se jedná o stavbu domu, koupi auta, očkování dětí, stát se plátcem DPH nebo ne, využití nějaké výhodné nabídky nebo ne.
Tak jsem nerozhodná nebo nejsem?
Nikdy nevím, co si vybrat.
Nerozhodný člověk se ve své podstatě bojí učinit rozhodnutí. Nerozhodnost se pak liší v tom, jestli je častá nebo spojená jen s určitým druhem rozhodování. Pojďme si to přiblížit. Můžete být nerozhodní pokaždé, když si máte vybrat nebo v něčem volit. Nesnášíte už jen to, když si máte vybrat z menu v restauraci, kde jsou více než dvě nebo tři možnosti, nemáte rádi, když Vám druzí nabízí více možností a nechávají výběr na Vás. Nejste to vy, kdo se v kolektivu hrne do hlasování o čemkoliv a raději necháte rozhodování na druhých. Můžete mít sklony k rutinním rozhodnutím, která už jste jednou učinili a neriskujete chybu. V případě, že se rozhodnete pro cokoliv nového, ještě určitou dobu se ke svému rozhodnutí vracíte a přemýšlíte, jestli jste se rozhodli správně. Problém je, že nerozhodný člověk nikdy neví, jestli se rozhodl správně nebo ne a nikdy si tím není zcela jistý.
Nesnáším velká rozhodnutí.
Můžete se také tak zvaně stát nerozhodnými v případech, kdy jde o velké kroky nebo o rozhodnutí týkající se Vás samotných. V takových chvílích můžete mít tendenci taková rozhodnutí odsouvat, zabývat se raději jinými věcmi, které mají jistý výsledek. Může se to stát i ve chvílích, kdy máte veškeré informace k dispozici a času na rozhodování dostatek a důvodem je právě nejistý výsledek a obava, že byste rozhodnutí mohla litovat.
Jak vzniká nerozhodnost
Jak jistě víte, nerozhodní se nerodíme. Nerozhodnost si vyrobíme během výchovy a spíše než nerozhodnost bychom mohli takový stav nazvat strach z kritiky, strach z trestu, strach z pocitů viny a výčitek svědomí, strach ze selhání, silná vnitřní nejistota, pocit nedostatečnosti k rozhodování, nesamostatnost a závislost na vedení druhých. Podle těchto podnázvů si lze logicky představit, jak různé typy nejistoty vznikají. Ať už jsou rodiče příliš kritičtí, perfekcionisté, sami nejistí či znejišťující nejrůznějšími komentáři a poznámkami nebo věděli vaši rodiče vždy všechno lépe a rozhodovali všechno za Vás, výsledek toho může být nerozhodné dítě a nerozhodný dospělý.
A jak se nerozhodnosti zbavit?
Pokud nemáte svoji nerozhodnost pod kontrolou a necítíte se na to vypořádávat se s ní sami, doporučuji Vám, objednat se k odbornému konzultantovi. Je důležité vzpomenout si na situace, kdy se Vás nerozhodnost zmocňuje a najít společného jmenovatele. Co se opakuje? Při jakých situacích nejčastěji nebo vždy znejistíte? Co byste v tu chvíli potřebovali slyšet nebo vědět, abyste se dokázali rozhodnout s jistotou uvnitř? To jsou první otázky, které můžete položit sami sobě a začít uvažovat nad tím, kde vaše nerozhodnost pramení. Po pár schůzkách si budete o poznání jistější a zanedlouho zjistíte, že se rozhodujete tak, že už o tom ani nevíte. Bude pro Vás automatické si vybírat a volit.
Velkým rozhodnutím je i něco se svojí nerozhodností udělat. Pokud takové rozhodnutí učiníte, velmi rádi Vás přivítáme na konzultaci v Therapy Center a budeme se těšit na setkání.
Eva - Therapy Center
