Zobrazují se příspěvky se štítkemSemináře. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSemináře. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 13. května 2016

Jak cestuji se svým malým synkem, aneb nebojíme se Evropy ani Afriky


Nedávno mi můj pětiletý syn s lehkostí jemu vlastní povídá: "Mami, já bych někam letěl. Dlouho jsme nikde nebyli." Pousmála jsem se a zeptala jsem se, kam by rád. "Třeba do Afriky!". Rozhovor pokračoval bohužel v duchu vysvětlení, že teď to nejde (v březnu jsme se totiž vrátili z Asie) V tu chvíli jsem si ale uvědomila kolik už let naše rodina nebo jen já a můj syn cestujeme a jak často. O pár dnů později se mě kamarádka zeptala, jestli bych o cestování s dítětem někdy někde popovídala, že by si to ráda poslechla a určitě i další maminky. Obě tyto události způsobily to, že tu teď pro Vás chystám ochutnávku toho, jak se dá cestovat s malými a ještě menšími dětmi.

Žít, ne jen přežívat

Před odchodem na mateřskou dovolenou jsem často se svým přítelem a později manželem, cestovala. Jako vysokoškoláci jsme poznali Evropu a později při stálých zaměstnáních jsme si mohli dovolit podnikat cesty do exotičtějších zemí. Navštívili jsme tak Ameriku, Asii a nejvíc Afriku. Cestování mne nabíjelo a dodávalo mi energii. Představa, že budu doma s miminkem, byla krásná ovšem stresující zároveň. Bála jsem se, že se v tom "baráku zavřu a už nikdy nevylezu", že už budu pořád jen doma a maximálně s kočárkem objedu okolní uličky. Navíc mne okolí "podporovalo" tím, že mi dokola opakovali, jak se s miminkem všechno změní… „Zapomeň na sebe", slyšela jsem několikrát. Jenže já jsem potřebovala žít, ne jen přežívat. A podařilo se. Priorita nejsem jen já, ale já a moje dítě. Co se (ve mně, v nás) změnilo?

Začali jsme o cestování uvažovat jinak

Bylo nutné změnit na naše cestování pohled. Není třeba vidět všechny památky, navštívit nejjižnější, nejsevernější, nejzápadnější a nejvýchodnější místa a prostě stihnout toho co nejvíc za krátký čas. Naopak. Času teď bylo víc. Pochopila jsem, co potřebuje moje miminko – teplo, lásku, jídlo a rituály. Já si ujasnila, co jsou má očekávání - atmosféra měst, příroda bez lidí, procházky u moře a cítit se dobře sama v sobě. Když bude dobře mně, bude dobře i mému dítěti (stejné platí na variantu rodičů – spokojení rodiče, spokojené dítě!). Cestování se změnilo…začalo se cestovat tak, aby náš syn ideálně spal, tedy na noc. Zařídila jsem si vše, co bylo nutné sbalit na cestu autem nebo letadlem, oběhala jsem doklady a něco víc než obvykle jsem si zjistila k daným zemím, kam se jelo. Vybírala jsem destinace, které splňovaly to, že se nám líbí a zároveň jsou pro dítě bezpečné. Postupem času začalo přibývat cest, které jsem podnikala jen já se synem, jelikož manžel měl, asi jako každý zaměstnanec, výrazně omezenější čas jezdit na dovolenou.

Kam jsme doposud vycestovali

Uvedu pro představu místa, kam nás zavála chuť poznání. V prvním roce života našeho milovaného synka vedla naše první zahraniční cesta na Slovensko, o pár týdnů později jsme zkusili zaletět do Amsterdamu a v pěti měsících už náš Olivierek poznával moře na Krétě (mimochodem jediný zájezd organizovaný cestovkou) a zakusil atmosféru Toskánska…Čas běžel, přišla zima a my jsme s pořádně zabaleným miminkem v kočárku vyrazili do Alp. Díky horskému vzduchu Olli spinká a my střídáme hlídání se snowboardováním. První narozeniny slavíme na ostrově Svatého Martina a další měsíce jsou ve znamení objevování České Republiky a Evropy. Za zvlášť povedenou cestu považuji pobyt v Jihoafrické republice, ale o tom Vám ráda povím osobně. A možná by Vás také zajímala naše cesta do Thajska a Indonésie… nebo raději historky, kdy nás mrazilo v zádech? :-)

Co potřebujete mít, když se vydáváte na cestu
  • Nastavení v hlavě " jedeme a užijeme si to"
  • Důvěra v sebe sama, v partnera, ve Vaše dítě!
  • Znalost jazyka (angličtina)
  • Chuť poznat, objevit, zakusit
  • Podpora partnera v případě, že jedete sama
  • Plán A, ale také B, C , D
  • Flexibilitu vůči sobě, dítěti a Vašemu plánu
  • Základní ubytování (případně auto), dokumenty
Přijďte si poslechnout víc Tato přednáška je pro všechny z Vás, které jenom trochu rády cestujete a s příchodem nového člena rodiny jste přestaly plánovat cesty (zejména kvůli předsudkům). Z přednášky si odnesete skvělý zážitek autentického vyprávění doplněný fotografiemi, konkrétní a praktické informace o tom kam se dá cestovat, co si zabalit, jak vybrat vhodnou destinaci, na co si dát pozor nebo čemu se rovnou vyhnout, zkrátka v čem je to s miminkem jiné a budete mít prostor pro otázky, sdílení a Vaše názory.
Těším se na Vás,
Klára

čtvrtek 12. května 2016

Plněním svých potřeb ke spokojenému životu


Sometimes we are so focused on what we want, we miss the things we need.
(Někdy se tolik soustředíme na to, co chceme, že nám uniká, co vlastně potřebujeme.)


Kdyby se Vás někdo zeptal, co byste chtěli nebo co chcete, jistě by Vás napadlo tisíc a jedna věc. Když se ale zamyslíte nad tím, co potřebujete, můžete přijít na to, že najít odpověď není tak jednoduché, jak se zdá. Velmi často se stává, že si lidé zamění to, co potřebují za to, co chtějí, ale chtít a potřebovat jsou dvě velmi rozdílné věci.

Většina žen, zejména poté, co se stanou maminkami více nebo méně své potřeby upozadí. V prvních letech dítěte je to tak dokonce hormonálně dáno. Je to nutné kvůli přežití miminka, z pohledu přírody mláděte člověka, které je absolutně závislé na mamince a to, jak dovede maminka odhadnout a plnit jeho potřeby, je pro jeho přežití klíčové. V dospělosti se pak tato péče stane jakýmsi základním kamenem pro péči o vlastní potřeby.

Dejte si, já se najím až pak


Co když se ale stane, že děti se už dávno samy najedí, samy si řeknou, co potřebují a dokonce i odmítnou to, co v danou chvíli nechtějí nebo nepotřebují a Vy jste stále v tom zajetém vzoru chování, který říká: „nejprve ostatní, potom já“? Je pro Vás snazší přemýšlet o tom, co potřebují lidé okolo Vás - manžel, přítel, děti, přátelé, rodiče, kolegyně? Nebo dokonce i úplně cizí lidé - filmové postavy, celebrity, sousedé, kolemjdoucí…? Často si ani neuvědomujeme, že jsme samy sebe úplně odstrčily někam dozadu. Nevidíme se, natož abychom vnímaly a dokázaly nahlas pojmenovat své potřeby. Je Vám to povědomé?

Nenaplněné potřeby vedou k životní nespokojenosti


Následky nenaplněných potřeb, ať už z dětství nebo dospělosti, vedou k životní nespokojenosti a k vyčerpanosti a takový návyk může vést i k depresím či k vyhoření. Je to proto, že je takto nastaven systém lidské psychiky, aby usiloval o naplňování potřeb a tím si zajistil přežití. Vždy jsme byli v historii lidstva nuceni spoustu svých potřeb potlačit, upozadit nebo plnit jen částečně. Proto je tak spousta z nás nastavena dodnes. V dnešní době to ovšem není tolik nutné a můžeme možná konečně začít rozlišovat, které potřeby si naplnit můžeme, a které odsuneme na později, na vhodnější místo nebo čas.

Co když ale na vnímání a plnění svých potřeb nejsem zvyklá?


Spoustě z nás se stalo, že po letech poctivého přehlížení svých potřeb jsme se dostali do bodu, kdy už je ani nevnímáme, nejsme na to zvyklí. Může nám pak chvíli trvat, než se na sebe opět naladíme, protože jako miminka jsme uměli vyjádřit své potřeby úplně všichni a pěkně nahlas. Když tedy nevíte, kde začít, začněte u základních potřeb, to jsou ty fyziologické. Zamyslete se, kolikrát za den ignorujete základní potřeby svého těla – žízeň, hlad, únavu, bolest kdekoli po těle a tak dále. Kolikrát si dáte něco, po čem víte, že Vám nebude fyzicky dobře? Káva na lačný žaludek, rychlý oběd za běhu a tak podobně? Kolikrát odsouváte spánek a do noci nad něčím sedíte nebo jen klimbáte u televize, abyste si po práci trochu „natáhli“ večer a nešli jen z práce do postele? A kolikrát Vám kvůli pracovnímu či jinému shonu přišly tyto nejzákladnější a jednoduché potřeby téměř nesplnitelné, omezující či otravné? Napadlo Vás: „kéž bych nepotřebovala spát, tolik bych toho stihla“ nebo „kéž bych nemusela jíst“ nebo „nemůžu přes den tolik pít, pak pořád lítám na záchod a nic neudělám“?
A to je jen několik příkladů…

Náš workshop Vám bude průvodcem a poradcem.


Budeme pracovat v menší skupině založené na důvěře a s reálnými tématy. Na úrovni teorie se podíváme nejdříve na to, co jste jako děti potřebovaly a co jste opravdu dostaly. Posléze prostudujeme hierarchii potřeb podle Maslowa, přístup E. Fromma, tzv. mindfulness přístup a pohled teorie Pesso Boyden (PSBP).

V druhé části workshopu se budeme plně zabývat Vašimi tématy a tím, co se konkrétně děje Vám.

Na konci workshopu budete umět rozlišit své potřeby.

Dozvíte se důležitou teorii, která Vás podpoří v tom pokračovat i po workshopu.

Vyzkoušíte si identifikovat alespoň dvě své důležité potřeby, které začnete naplňovat a vydáte se směrem k radosti ze života a vnitřní spokojenosti.

Přihlaste se na workshop ZDE.

Těším se na setkání s Vámi,
Klára

„Aby mohla dávat nejen mléko, ale i med, musí být nejen dobrou matkou, ale také šťastným člověkem a toho mnoho lidí nedosáhne.“ Erich Fromm

Šetrná jarní očista těla a mysli


Trápí vás zdravotní potíže, únava nebo nadváha? Cítíte, že byste chtěli své tělo zevnitř očistit, i když se o něj z venku možná dobře staráte?
Chtělo by to pořádný detox. Nejen pro tělo ale i pro Vaši mysl.
Jmenuji se Bára, miluji zdravé jídlo a naučím Vás to také. Připravila jsem pro Vás workshop na téma jarního pročištění těla a mysli právě proto, že je mým obrovským koníčkem připravovat veganská, bezlepková a nedoslazovaná jídla bez jakékoliv chemie a tím si doslova odlehčit život a zbavit tělo škodlivin.

Workshop, který připraví i na chvíle krize


Na workshopu se připravíte na detoxikaci tak, aby pro Vás byla příjemnou očistou a ne jen trápením tím, že se podíváme na konkrétní návody jak na to. Mám pro Vás připravenu řadu detoxikačních a zároveň lahodných receptů, na kterých si opravdu pochutnáte. Dozvíte se techniky, které vám pomohou očistit také Vaši unavenou mysl, která je s tělem úzce spjata. Pro případ nouze jsem sestavila plán, který použijete ve chvíli, kdy se Vám bude chtít s očistou skončit a zajít si na pořádný burger s hranolkami.

Jídlem to začíná


Kromě zdravé stravy je pro mne osobně velikým tématem zdravá kosmetika, protože nejen jídlem, ale také skrze kůži do svého těla denně dostáváme značné množství toxických látek. Když k tomu, co na sebe denně natřeme nebo jaké přípravky na sebe použijeme, přičtete nedostatek tekutin přes den, chemii v jídle a prach v ovzduší, dostáváme se do situace, kdy si tělo nedokáže s toxiny samo poradit, protože rychlost s jakou odbourává je mnohem pomalejší než ta, se kterou jej nové toxické látky zaplavují.

Na workshopu ode mne získáte přehled nejběžnějších jedů v kosmetice a tipy na to, jak se jim vyhnout, aniž byste musela slevit z kvality.

Poradím Vám, jak své tělo připravit na léto plné energie, pohody a radosti ze života.
Přihlaste se na workshop Šetrná jarní očista těla a mysli ZDE.
Těším se na Vás,
Bára

středa 20. dubna 2016

Zveme Vás na dobrodružnou cestu ke svému Já

Znáte své JÁ?
Víte, jaké opravdu je?
Jak vypadá?
Co potřebuje?
A chcete jej poznat?


Málokdo v současné společnosti sám sebe opravdu zná. Užíváme masky, abychom „přežili“ a zapomínáme je odkládat. Bojíme se je odložit a čím dál tím víc přibíráme další, aniž si to uvědomujeme. Náš život se smrskává do kolonek – práce, rodiny, přátel. Žijeme skrz tyto masky (role) a postupně pak ztrácíme pravý obraz sebe sama. Cítíme se přinejmenším zmateni. Přichází strach. Často jej cítíme, a i když si rozumem situaci vysvětlíme, pocit zůstává. Není nám dobře a ten pocit známe z minulosti. Pravděpodobně z té dávné, když jsme byly malými dětmi a nemohly jsme vyjádřit svůj hněv, radost, smutek, zmatek, pláč. Nebyl ani prostor ani čas pro prožití těchto emocí a vyrovnání se s nimi. Bylo strategičtější je přestat cítit. Začali jsme o sobě pochybovat (o opravdovosti svých emocí) a to byl začátek potlačení svého já. Namísto opravdovosti jsme začali nosit masky (naše obrany), to nám pomohlo žít a přežít. Masky nás ale odvádějí od nás samotných.

Jaké masky často máme?


RACIONALITA – vše se dá logicky zdůvodnit - jakýkoli pocit, pochybnost si vysvětlíme rozumem, pocit zavřeme za dveře a už se mu odmítáme věnovat. Přeci musím jít dál, teď není čas, teď to není vhodné, teď nemůžu polevit, mám děti, tolik schůzek, deadlinů, projektů, zálib, cílů, tolik se ode mne očekává...

ZPOCHYBŇOVÁNÍ
– naučili jsme se přijímat nálepky, které od dětství dostáváme...a plně využíváme jejich sílu...zpochybňujeme sami sebe. Nevěříme, že jsme dobří, že máme právo na odpočinek, právo na čas pro sebe a právo říct ne apod.

PŘETVÁŘKA – v současné době se nosí přetvářka, je to další hraní rolí. Vyplácí se to a očekává se to. Ovšem žijeme pak v opravdových vřelých vztazích? Jaké to je žít s přetvářkou v duchu toužit po opravdovosti a blízkosti?

KONTROLA – Když budu mít vše pod svou kontrolou včetně sebe, nic se mi nestane, nebudu muset nic řešit a nikdo mne na ničem nenachytá. Výsledkem je být pořád ve střehu. Ale za jakou obrovskou cenu?

ZAMĚŘENÍ POZORNOSTI JINAM – někdy nás zabolí slova, činy druhých, nevěnujeme se tomu, co to s námi dělá, naopak vyhledáváme činnosti, zábavu, práci, abychom tu „bolest“ zastavili a necítili. Zaměříme se jinam - směrem od sebe.

PŘENESENÍ ZODPOVĚDNOSTI NA DRUHÉ – kolik času člověk tráví sebeobhajobou, argumentací a snahou neukázat, že to či ono byla jeho zodpovědnost. Zdá se jednodušší nechat ostatní, aby o nás rozhodovali. Nestojíme vědomě sami za sebou. Nepřijímáme vědomě zodpovědnost za sebe a své činy, postoje a chování.

Zní Vám některá z výše jmenovaných rolí povědomě? S největší pravděpodobností to bude jedna z těch, které užíváte, a navíc tento seznam rolí není zdaleka kompletní. Někdo zůstane v moci masek, jiný se odhodlá vydat na cestu sebepoznání a masky odkládat. Když ujdeme patřičný kus cesty, otevíráme v sobě další a další témata, víc a víc si rozumíme a poznáváme se. Připouštíme si něco o nás samých, nacházíme hodnoty, sžíváme se s jinou (mnohdy černou) částí nás. Začneme se respektovat a vážit si sami sebe. Přijde vědomí sebe = sebevědomí a takový ten opravdový pocit vnitřní jistoty, kterého nás pak jen tak něco a jen tak někdo nezbaví.

Workshop „Mé (vnitřní) já“ otevírá dveře do nás samých.


Na tomto workshopu se budeme věnovat našemu niternému já, tomu hlubokému místu v nás. Zpočátku jej budeme hledat. Možná se ho jen dotkneme. Máme však čas a prostor. Budeme společně rozjímat, učit se všímavosti, vnímat uzemnění a nořit se postupně do sebe sama pomocí meditací a relaxací. Naše práce se zaměří nejen na rozum, ale často také na tělo, pocity nebo vynořující se emoce.

Cílem workshopu je otevřít dveře na cestě k sobě a ke své celistvosti. ...a kdy jindy se na tuto cestu vydat než TEĎ!
Objednávejte na stránce Therapy Center!

Těším se na Vás!
Klára

čtvrtek 14. dubna 2016

Seberozvojové skupiny pro maminky

Jste maminkou na mateřské či rodičovské dovolené v Praze?

  • Chcete si okořenit mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a zároveň se rozvíjet?
  • Chcete vyskočit z každodenního koloběhu alespoň na chvíli a mít čas jen pro sebe?
  • Chcete se potkat s jinými maminkami a slyšet jejich myšlenky, starosti a zkušenosti?

Therapy Center otevírá seberozvojovou skupinu pro maminky na MD a RD.

CO S MIMINKEM?
Kdo nemá hlídání nebo nechce děťátko někam odkládat, vezme jej s sebou. K dispozici máme krásné prostory Therapy Centra s kuchyňským koutem, kde si připravíte kávu nebo čaj, případně ohřejete papání pro svého drobečka nebo pro sebe a ve vedlejší místnosti budete moci své děťátko přebalit, nakrmit či uspat podle potřeby a stále uslyšíte, co se ve skupině děje.

OD KDY?
5.5.2016, v dopoledních hodinách

JAK ČASTO?
1x týdně

KDE?
V prostorách Therapy Center, V Roháčích 43, Praha 5

JAK VELKÁ BUDE SKUPINA?
Skupina je uzavřená a má omezenou kapacitu 10 osob.

JAK BUDOU SETKÁNÍ PROBÍHAT?
Setkání budou probíhat částečně jako diskuze a částečně jako facilitovaná sdílecí a potkávací skupina. Každé setkání bude trvat zhruba 90 minut. V teplých měsících máme možnost si sednout ven do klidné a tiché soukromé zahrádky, která patří k domu. Seberozvojová skupina bude mít celkem 10 setkání a na každé z nich bude vždy připraveno téma jako například:

  • Já a porod – jak jsem to vlastně dokázala?
  • Můj partner v šestinedělí a po něm – změny v chování po narození dítěte
  • Já a odpočinek aneb syndrom vyhoření může potkat i maminku s dítětem
  • A další ještě zajímavější témata….
Na desátém setkání se skupina dohodne na pokračování a jeho podobě. Cenu seberozvojové skupiny a termíny setkání naleznete zde.

pátek 8. dubna 2016

Seberozvojové večery

Milé ženy, milé dívky,
ráda bych vás pozvala na středeční Seberozvojové večery v Therapy Center.

Pro koho jsou určeny? Co můžete čekat? Co si odnesete?

Tyto pravidelné večery patří Vám všem, které chcete něco změnit, najít, objevit, ochutnat a začít pracovat samy se sebou. Budeme se zabývat vším, co Vám leží na srdci, na duši a co trápí Vaše tělo.

Témata setkání vzejdou z Vašich aktuálních požadavků a budou se nejčastěji týkat například:
- komunikace s partnerem, s dětmi
- vztahů v rodině
- stanovení hranic
- naladění se na své potřeby
- jak se poslední dobou cítíte
- a tak dále…

Vždy budeme pracovat ve vzájemném sdílení, v bezpečném a podporujícím prostředí, s technikami jako je práce s dechem a tělem (techniky z psychoterapeutického směru bioenergetika). Zařadíme i prvky kum nye jógy.

Bioenergetika neboli bioenergetická analýza je psychoterapeutická metoda, jejíž cílem je osvobodit člověka od traumatických zážitků z minulosti, jež se v těle ukazuje jako křečovitost nebo chronické svalové napětí. Chronické tenze ve svalstvu narušují emoční zdraví a snižují tak energii. Omezují pohyb a tím limitují sebevyjádření a správné dýchání. Od toho jsou následně odvozeny téměř všechny možné zdravotní problémy.

Při své práci s klientkami vycházím z bioenergetiky a usiluji o to, aby klientky dosáhly toho, že se budou cítit svobodné, vědomě ve svém těle a plné energie.

Přihlaste se na seberozvojové večery zde nebo mi napište své dotazy, na které Vám ráda odpovím.

Těším se na Vás.
KLÁRA